Byliny - nečaje

Bylinné čaje - jsou výluhy z jiných rostlin než z čajovníku (Camellia Sinensis). Může se jednat o listy, kůru, jehličí, květy a další části rostlin. Mezi nečaje patří například bylinné čaje, Maté, Rooibos, Lapacho a spousty dalších.

Cesmína Velkolistá

15.1.2011


//okrasná cesmína velkolistá (pravděpodobně křížený druh)

Cesmína velkolistá (Ku-ting) je jedna z mnoha druhů cesmín (paraguayská, ostrolistá, vroubkovaná, kanárská, přesněnitá, kulatá, altacrarenská, modrá). Působí protizánětlivě, klidní játra. Snižuje tlak a hladinu cholesterolu v krvi.

//typická cesmína velkolistá

Cesmíny užívané na výrobu ku-ting nikdy nemají flekaté listy, jsou vždy pouze zelené.

Rostlina:
Jedná se dvoudomý (jedinci mají buď pouze samčí nebo samičí květy), stálezelený strom, vysoký až 20m. Listy jsou zelené, celokrajné, zubaté, nikoli barevně panašované, jako u okrasných odrůd. Plody jsou červené, kulovité.


Celolistové provedení, listy smotány do tyčinek (přesněji řečeno do vřeten). Bývá prodávána i v nasekané variantě( list podobný maté), nebo ve smotaných lístcích ve formě kuliček.

Přestože oba čaje, Ku Ding i Maté, pocházejí z cesmíny, jsou to dva odlišné propastně rozdílné nápoje, jiné klima, jiný druh keře, jiné zpracování dělá samozřejmě i jiný výsledek.

Příprava:
Gaiwan 150ml, nahřát nádobí, 1-3 vřetínka (dle kvality, a hlavně velikosti vřeten)

1.nálev 100°C/20s - barva velice světle sytě zelená, vůně nálevu naprosto specifická, zvláštně bylinná, sladko-hořká. Velice hořká chuť nálevu, spojena s určitou trpkostí a bylinnou složkou, postupně z těžce hořkého začátku chuť přechází do příjemné nahořklosti na jazyku (přirovnal bych jako po vypití piva) se zvláštní netypickou bylinnou složkou rozlévající se na patře i jazyku. Dochuť jemná bylinná s dlouho trvající hořkostí vzadu na jazyku.

2.nálev 100°C/15s - barva světlá sytě zeleno-žlutavá, list se pomalu rozvíjí, počáteční hořkost je výrazně lepší, celkově vyváženější nálev, převládá bylinná složka, zde v mírnější hořkosti můžeme cítit i lehce nasládlé prvky. Aftertaste velmi příjemně nahořklý, prolínající se zároveň se sladkostí a bylinnou chutí, velmi zajímavý nálev.

3.nálev 100°C/30s - stále značně hořký nálev, čekal jsem znatelný ústup, chuť se však stále drží, velmi podobný nálev, jako v předchozím případě. Některé listy jsou již plně rozvité - zde je vidět, že listy jsou motány z jednoho kusu - hezké na pohled.

4.nálev 100°C/50s - mírnější nálev, příjemná hořkost, zde je pocit hořkosti, jako po pivě nejznatelnější, příjemný mírný nálev. Dozvuk se až nyní zkrátil na středně dlouhou hořko-bylinnou chuť.

5.nálev 100°C/120s - lehké tóny bylinných prvků s nepatrnou hořkostí, příjemný poslední nálev, dochuť krátká.

Závěr: Tato bylina kvůli své počáteční hořkosti rozhodně každému nesedne, osobně jsem si ale již v druhém nálevu zvykl. Velice zdravá bylinka, pokud Vám nesedí, je možné připravovat ji s jinými bylinami, které ve výsledku dávají velmi chutný nálev (listy bambusu, máta, jiaogulan, ginko atd. atd.), nebo k výluhu pojídat nejrůznější buchty, pečivo, slané, nebo sladké.

Cena: 0,5,-/1ks

Prodejce: čajovna Kuba Pařízek Jihlava

Na závěr bych rád připomenul kus úsměvné diskuze k tomuto čaji z webu e-cajovna.net:

Mistr Kadó: Můžu se zeptat jak takový čajček chutná?
PP: nečajově a hořce ;-)
Jirka: To jsou slabá slova
PP: To říká leckdo i o maté! Slabá nejsou slova, ale piják :-D
//jak řekl PP, k tomuto nečaji člověk musí přistupovat jako k léku, ne jako k nějaké dobrotě.

Zdroj botanických poznámek:
uživatel s nickem Muchomůrka z webu e-čajovna.net - tímto bych chtěl velmi poděkovat za doplnění botanických poznámek.